|
|
Longitudinální sledování parametrů dynamické posturální stability u pacientů s roztroušenou sklerózou v rámci biologické léčby
Krčíková, Barbora ; Vomáčková, Helena (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Autor: Bc Barbora Krčíková Vedoucí práce: PhDr. Helena Vomáčková, Ph.D. Název: Longitudinální sledování parametrů dynamické posturální stability u pacientů s roztroušenou sklerózou v rámci biologické léčby Cíl: Cílem diplomové práce je popsat pohybové posturální chování (nezávisle na terapeutické intervenci) u pacientů s roztroušenou sklerózou, kteří byli indikováni k biologické léčbě. Metodika: Jde o vícenásobnou případovou observační longitudinální studii v měřeních s odstupem jednoho měsíce po dobu 12 měsíců, mezi nimiž nebyla, kromě medikace a běžných režimových opatření, prováděna terapeutická intervence. V rámci studie bylo využito longitudinální sledování únavy a kvality chůze u probandů (n=2, ženy, věk 24 a 52) pomocí dotazníku MFIS (Multiple Fatigue Impact Scale) a MSWS-12 (12-item Multiple Sclerosis Walking Scale), longitudinální sledování změny vybraných parametrů dynamické posturální stability získané na NeuroCom SMART EquiTest Systém (Limits of Stability) a longitudinální sledování testů mobility pomocí T25FW (Timed 25 Foot Walk), 6MWT (6-minute Walk Test) a 5STS (5-repetition sit-to-stand test). Testování probíhalo v Laboratoři aplikované kineziologie katedry Fyzioterapie UK FTVS. Každý z probandů byl při každém měření vyzván k vyplnění subjektivních dotazníků, poté proběhlo měření na...
|
|
|
Roztroušená skleróza - neuropsychologické markery pro sledování aktivity nemoci
Friedová, Lucie ; Uher, Tomáš (vedoucí práce) ; Holštajn Zemánková, Petra (oponent) ; Libertínová, Jana (oponent)
Roztroušená skleróza (RS) je chronické autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému projevující se širokou škálou klinických příznaků. Mezi tyto příznaky patří porucha kognice, která úzce souvisí s kvalitou života a je jedním z nejdůležitějších prediktorů omezení práceschopnosti. Disertační práce prezentuje výsledky čtyř studií rozdělených do tří oblastí zkoumajících neuropsychologické markery v souvislosti s dalšími projevy či důsledky RS. První sledovanou oblastí je vztah řečových charakteristik a rychlosti zpracování informací u pacientů s RS. Naše studie prokázala silnou asociaci mezi zpomalenou rychlostí artikulace a podprůměrným výkonem v rychlosti zpracování informací. Prokázali jsme, že akustická kvantitativní analýza řeči je schopna identifikovat pacienty s podprůměrným kognitivním výkonem. Dalším cílem disertace bylo určit prediktivní hodnotu sérových hladin lehkých řetězců neurofilament u nově diagnostikovaných pacientů s RS pro rozvoj kognitivního poklesu během devíti let sledování. Mezi vysokou hladinou na počátku onemocnění a zhoršením kognitivních funkcí v průběhu sledování jsme odhalili pouze slabý vztah s doménou verbální paměti. Poslední sledovanou oblastí byla práceschopnost. Cílem bylo zjistit, zda hodnocení kognice a dalších klinických markerů pomůže zpřesnit...
|
|
|
Vývoj obličeje u dětí ve věku od 6 do 12 let: longitudinální studie
Tošovská, Hana ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Zedníková Malá, Pavla (oponent)
Předkládaná diplomová práce je založena na longitudinálním sledování vývojových změn obličeje v souboru dětí od 6 do 12 let. V rámci výzkumu byly v ročních intervalech snímány povrchové trojrozměrné modely obličejů 18 dívek a 15 chlapců. Tyto modely sloužily k vytvoření časových řad, díky kterým bylo možné sledovat vývoj obličeje a jeho jednotlivých struktur včetně analýzy variability. Vývojové změny byly sledovány pro každé pohlaví zvlášť a zároveň byl sledován vývoj pohlavního dimorfismu. Výsledky byly vizualizovány pomocí barevných map superprojekce průměrných obličejů jednotlivých věkových kategorií a map signifikance zachycujících statisticky významné rozdíly v jednotlivých oblastech. Ve sledovaném souboru dětí byl pozorován u obou pohlaví růst obličeje, přičemž u chlapců byly změny formy obličeje výraznější. Nejintenzivnější růst obličeje byl u dívek i chlapců pozorován ve směru do šířky a výšky celého obličeje a v oblasti nosu, především ve směru do délky. Tyto změny probíhaly po celé období růstu, intenzivnější růst byl u dívek patrný od 10 let a u chlapců od 11 let. U dívek i chlapců docházelo s věkem i k tvarovým změnám. Obličej se postupně zužoval, docházelo k oplošťování tváří a čelo bylo více ubíhající dozadu. Tyto změny byly více patrné u chlapců. Pohlavní dimorfismus se s věkem...
|
|
|
Team cohesion and team success in elite youth sport teams
Šiška, Pavol ; Slepička, Pavel (vedoucí práce) ; Landa, Pavel (oponent) ; Holienka, Miroslav (oponent)
Hlavným cieľom tejto dizertačnej práce bolo preskúmať vzťah medzi skupinovou kohéziou a športovým úspechom v elitných mládežníckych športových družstvách. Splnenie hlavného cieľa si vyžiadalo ďalší významný cieľ, adaptáciu anglického dotazníka vyvinutého na meranie skupinovej kohézie v mládežníckych športových družstvách do sociálnokultúrneho prostredia Českej a Slovenskej republiky a pilotnú štandardizáciu pre výskumné použitie (Dotazník športového prostredia pre mládež, angl. Youth Sport Environment Questionnaire; YSEQ; Eys, Loughead, Bray, & Carron, 2009b). Dosiahnutie sekundárneho cieľa si vyžiadalo tri fázy výskumu. Vo fáze číslo jedna bol Dotazník športového prostredia pre mládež (YSEQ) preložený do českého a slovenského jazyka metódou spätného paralelného prekladu originálnej verzie. Vo fáze číslo dva boli preložené dotazníky posudzované odbornými vyšetrovateľmi (N = 2) a športovcami (N = 52), ktorých úlohou bolo zhodnotenie zrozumiteľnosti inštrukcií a položiek. V poslednej fáze bola použitá konfirmatorná faktorová analýzy na hodnotenie odpovedí z českej a slovenskej verzie Dotazníka športového prostredia pre mládež získaných s nezávislým súborom (N = 352) tvoreným elitnými mládežníckymi športovcami. Celý tento proces rezultoval k vyvinutiu českej a slovenskej verzie Dotazníka športového...
|
|
|
Hodnocení základních motorických dovedností, herních dovedností a pohybových schopností u mladých hráčů fotbalu
Pfeifer, Radim ; Kokštejn, Jakub (vedoucí práce) ; Bujnovský, David (oponent)
Název: Hodnocení základních motorických dovedností, herních dovedností a pohybových schopností u mladých hráčů fotbalu Cíle: Hlavním cílem práce je postihnout vývoj v oblasti specifických herních dovedností, základních pohybových dovedností a agility u mladých hráčů fotbalu (12-14 let) mezi dvěma měřeními v rozmezí necelých dvou let. Současně je cílem ověřit závislost specifických herních dovedností na základních pohybových dovednostech. Metody: Pro praktickou část této práce byl použit longitudinální kvantitativní výzkum s empirickými prvky. Metodou výzkumu byla zvolena metoda pozorování - měření. Výzkumný soubor byl tvořen hráči věkové kategorie U14 z fotbalového klubu FC Tempo Praha (n=12) a byl měřen opakovaně v rozmezí dvaceti měsíců. Úroveň základních pohybových dovedností byla zjišťována pomocí testu TGMD-2 (Test of Gross Motor Development) a úroveň specifických fotbalových dovedností byla zjišťována pomocí testu vedení míče. Úroveň agility byla zjišťována pomocí testu agility. Výsledky: Bylo zjištěno, že v testu TGMD-2 dosáhlo v prvním měření celkově 83,3 % probandů průměrné a podprůměrné úrovně základních pohybových dovedností. V druhém měření bylo zjištěno, že v testu TGMD-2 dosáhlo celkově 91,3 % probandů průměrné a podprůměrné úrovně základních pohybových dovedností. Mezi oběma měřeními...
|
|
|
Vývoj oronasální oblasti u dětí ve věku od 7 do 17 let: longitudinální studie
Jungvirtová, Tereza ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Moslerová, Veronika (oponent)
Diplomová práce je založena na longitudinálním sledování vývojových změn oronasální oblasti v souboru dětí od 7 do 17 let. Byly sledovány růstové a tvarové změny, variabilita a pohlavní dimorfismus za použití 492 3D faciálních modelů 40 chlapců a 47 dívek. Tyto modely byly získávány každoročním skenováním dětí od 7 do 12 let a od 12 do 17 let. K získání modelů byl použit optický skener Vectra 3D a data byla vyhodnocována pomocí metod klasické a geometrické morfometrie (T-test, DCA, Per vertex T-test a Analýza hlavních komponent). Výsledky analýz byly vizualizovány pomocí superprojekčních barevných map průměrných obličejů a map signifikance, které zobrazují statisticky signifikantní oblasti změn oronasální oblasti. Během sledovaného období je patrný růst oronasální oblasti u dívek i u chlapců. Nejintenzivnější růst probíhal v oblasti nosního hřbetu u obou pohlaví, docházelo tedy k prodlužování nosu. Celkově se oronasální oblast prodlužovala a rozšiřovala a získávala konvexnější tvar. Intenzita růstu se u dívek zvyšovala od 10 let a u chlapců od 11 let. Pohlavní dimorfismus byl výrazný do 11 let, mezi 12. a 13. rokem nebyly rozdíly tak výrazné, jako u předchozích věkových kategorií a tyto změny se začaly opět zvyšovat od 14 let. Oronasální oblast chlapců byla delší, nos, dolní ret i brada byli u...
|
|
|
Longitudinální výzkum růstu dětí ve středních Čechách a Praze s přihlédnutím k vývoji v rámci prvního stupně školní docházky
Povinská, Monika ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
Jako téma své diplomové práce jsem si zvolila sledování a výzkum růstu dětí v Praze a Středočeském kraji. Zajímá mě především růstové období mladšího školního věku (odpovídá I. stupni povinné školní docházky), nicméně ve své diplomové práci pracuji také s růstovými údaji kojeneckého a předškolního věku u sledovaných dětí. Je to především z toho důvodu, že k vyhodnocení růstu dítěte potřebuji růstové údaje z delšího časového úseku. Oblast dětské antropologie mě velmi zajímá a růst každého dítěte vnímám jako velmi zásadní pro jeho další život. Konečná výška a váha každého jedince, tedy celkové tělesné proporce, mohou mít významný dopad na další život každého člověka. Jsem přesvědčena, že mohou mít zásadní vliv na zdravotní stav, společenské uplatnění a sebevědomí každého z nás. Za velmi ochotné spolupráce pražského pediatra se mi podařilo nashromáždit růstové údaje pražských dětí. Tato získaná data bych ve své práci velmi ráda porovnala s růstovými údaji dětí žijícími ve Středočeském kraji. Růstová data těchto dětí jsem získala za laskavé spolupráce rodičů mých žáků, známých a přátel dle zdravotního průkazu dítěte. V tomto průkazu pediatr zaznamenává růstové údaje dítěte při každé povinné prohlídce. V teoretické části se věnuji především popisu jednotlivých etap růstových období, faktorům...
|
|
|
Vývoj obličeje u dětí ve věku od 6 do 12 let: longitudinální studie
Tošovská, Hana ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Zedníková Malá, Pavla (oponent)
Předkládaná diplomová práce je založena na longitudinálním sledování vývojových změn obličeje v souboru dětí od 6 do 12 let. V rámci výzkumu byly v ročních intervalech snímány povrchové trojrozměrné modely obličejů 18 dívek a 15 chlapců. Tyto modely sloužily k vytvoření časových řad, díky kterým bylo možné sledovat vývoj obličeje a jeho jednotlivých struktur včetně analýzy variability. Vývojové změny byly sledovány pro každé pohlaví zvlášť a zároveň byl sledován vývoj pohlavního dimorfismu. Výsledky byly vizualizovány pomocí barevných map superprojekce průměrných obličejů jednotlivých věkových kategorií a map signifikance zachycujících statisticky významné rozdíly v jednotlivých oblastech. Ve sledovaném souboru dětí byl pozorován u obou pohlaví růst obličeje, přičemž u chlapců byly změny formy obličeje výraznější. Nejintenzivnější růst obličeje byl u dívek i chlapců pozorován ve směru do šířky a výšky celého obličeje a v oblasti nosu, především ve směru do délky. Tyto změny probíhaly po celé období růstu, intenzivnější růst byl u dívek patrný od 10 let a u chlapců od 11 let. U dívek i chlapců docházelo s věkem i k tvarovým změnám. Obličej se postupně zužoval, docházelo k oplošťování tváří a čelo bylo více ubíhající dozadu. Tyto změny byly více patrné u chlapců. Pohlavní dimorfismus se s věkem...
|
|
|
Team cohesion and team success in elite youth sport teams
Šiška, Pavol ; Slepička, Pavel (vedoucí práce) ; Landa, Pavel (oponent) ; Holienka, Miroslav (oponent)
Hlavným cieľom tejto dizertačnej práce bolo preskúmať vzťah medzi skupinovou kohéziou a športovým úspechom v elitných mládežníckych športových družstvách. Splnenie hlavného cieľa si vyžiadalo ďalší významný cieľ, adaptáciu anglického dotazníka vyvinutého na meranie skupinovej kohézie v mládežníckych športových družstvách do sociálnokultúrneho prostredia Českej a Slovenskej republiky a pilotnú štandardizáciu pre výskumné použitie (Dotazník športového prostredia pre mládež, angl. Youth Sport Environment Questionnaire; YSEQ; Eys, Loughead, Bray, & Carron, 2009b). Dosiahnutie sekundárneho cieľa si vyžiadalo tri fázy výskumu. Vo fáze číslo jedna bol Dotazník športového prostredia pre mládež (YSEQ) preložený do českého a slovenského jazyka metódou spätného paralelného prekladu originálnej verzie. Vo fáze číslo dva boli preložené dotazníky posudzované odbornými vyšetrovateľmi (N = 2) a športovcami (N = 52), ktorých úlohou bolo zhodnotenie zrozumiteľnosti inštrukcií a položiek. V poslednej fáze bola použitá konfirmatorná faktorová analýzy na hodnotenie odpovedí z českej a slovenskej verzie Dotazníka športového prostredia pre mládež získaných s nezávislým súborom (N = 352) tvoreným elitnými mládežníckymi športovcami. Celý tento proces rezultoval k vyvinutiu českej a slovenskej verzie Dotazníka športového...
|
|
|
Kvalita života dětí a adolescentů po léčbě onkologického onemocnění: výsledky druhé etapy longitudinální studie QOLOP
Blatný, Marek ; Koutná, Veronika ; Jelínek, Martin ; Blažková, T. ; Kepák, T.
The Brno Quality of Life Longitudinal Study of Paediatric Oncology Patients (QOLOP, N = 225) je prospektivní longitudinální studie kvality života dětí a adolescentů po léčbě onkologického onemocnění v dětském věku, která byla započata v r. 2006. Příspěvek shrnuje hlavní výsledky z druhé etapy této studie. Ze tří studií, které se zabývaly longitudinálními trendy v kvalitě života, změnami v úrovni depresivní symptomatologie a prediktory posttraumatického stresu a posttraumatického růstu, vyplynulo, že větší úlohu, než objektivní /nlékařské ukazatele (typ diagnózy, závažnost následků léčby), hrají faktory osobnostní (negativní emocionalita) a faktory výchovy, tedy faktory, které primárně nesouvisejí s onemocněním a mohou být vhodným způsobem ovlivňovány.
|
host ::
RSS.